Proč se Evropa a Latinská Amerika navzájem potřebují

30.11.2022 Josep Borrell, Former High Representative of the European Union for Foreign Affairs and Security Policy / Vice-President of the European Commission

BRUSEL – V dnešním multipolárním světě, který je mnohem nebezpečnější a nepředvídatelnější než dřív, mají obchodní vztahy i nadále prvořadý význam. Nelze je však oddělit od geopolitiky. Mnozí Evropané se dlouho domnívali, že to možné je, avšak útočná válka vedená Ruskem proti Ukrajině vynesla na světlo rizika spojená se závislostí Evropské unie na ruském plynu a ozřejmila, že tento přístup již není udržitelný.

Má-li být EU uznávána jako skutečný geopolitický aktér, nestačí pouze posilovat naši vnitřní jednotu – musíme rovněž přehodnotit náš strategický kompas, soudržněji využívat naše politické a hospodářské nástroje a efektivněji identifikovat nejen rizika, ale i příležitosti. Proto jsem již na začátku svého mandátu upozorňoval na to, že Evropa musí upevnit své vazby se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku.

Abychom tohoto potřebného kvalitativního pokroku dosáhli, musíme prohlubovat politický dialog na nejvyšší úrovni. Naše úsilí však nebude důvěryhodné, pokud se nám nepodaří modernizovat stávající dohody o přidružení s Mexikem a Chile, podepsat sjednanou dohodu s africkým, karibským a tichomořským společenstvím, která má nahradit dohodu z Cotonou, ratifikovat dohodu o přidružení se zeměmi Střední Ameriky a dokončit dohodu mezi EU a Mercosurem.

Ačkoliv obchod hraje ve všech těchto dohodách důležitou úlohu, žádnou z nich nelze považovat za dohodu výlučně obchodní povahy. Nejkomplexnější z nich – dohodu s Mercosurem – vyjednáváme již více než dvě desetiletí. V jedné dojemné písni se možná zpívá, že dvacet let není nic, ale v tomto případě je to příliš dlouho.

Minulý měsíc jsem se při návštěvě Jižní Ameriky setkal s vedoucími představiteli Argentiny, Paraguaye a Uruguaye, která nyní vykonává rotující předsednictví Mercosuru. Nedávno jsem pak poblahopřál nově zvolenému brazilskému prezidentovi Lulovi da Silva k jeho zvolení. Dohoda mezi EU a Mercosurem byla jedním z hlavních témat všech těchto rozhovorů, přičemž jsem všem vedoucím představitelům zdůrazňoval, že politická vůle k dokončení této vzájemně prospěšné dohody zdaleka neutuchá.

Výraz „strategický“ je bezesporu výrazem nadužívaným. Nicméně v případě dohody mezi EU a Mercosurem jen stěží naleznete výstižnější přívlastek. Někteří se odvolávají na protichůdné zájmy a s touto dohodou nesouhlasí, avšak pro její dokončení existují přesvědčivé argumenty.

Dohoda mezi EU a Mercosurem je zaprvé mnohem více než pouhou obchodní dohodou. Je to navýsost politický nástroj, který by rozvíjením dialogu a spolupráce ukotvil strategickou alianci mezi dvěma regiony, jež z hlediska zájmů a hodnot patří k nejtěsněji propojeným na světě a mají podobnou představu o tom, v jaké společnosti chtějí žít.

Kromě toho na obou stranách Atlantiku hodláme posílit naši strategickou autonomii a zlepšit naši ekonomickou odolnost tím, že snížíme přílišné závislosti. Autonomie však neznamená izolaci. Znamená diverzifikaci hodnotových řetězců, která následně vyžaduje spolupráci se spolehlivými hospodářskými a politickými partnery.

Dohoda mezi EU a Mercosurem, jež patří mezi největší světové obchodní bloky s celkovým počtem obyvatel přesahujícím 700 milionů, by byla největší obchodní dohodou v historii EU. Jednalo by se rovněž o první komplexní obchodní dohodu Mercosuru, která by posílila integraci tohoto uskupení.

Společná pravidla by umožnila vzájemné otevření našich obrovských trhů, vytvořila by příležitosti pro podniky na obou stranách Atlantiku a podpořila by vytváření kvalitních pracovních míst v Evropě i v Latinské Americe. Dohoda zohledňuje i hospodářskou asymetrii obou bloků a upřesňuje, že obchod by se otevíral postupně, což by příslušným odvětvím poskytlo čas na modernizaci a zvýšení konkurenceschopnosti.

Země Mercosuru bezesporu chtějí více vyvážet do Evropy, avšak nechtějí zůstat pouhými vývozci surovinových zdrojů. Mají v úmyslu rozvíjet svou výrobní a vývozní kapacitu, zvyšovat přidanou hodnotu přírodních zdrojů prostřednictvím inovací a technologií a zároveň dodržovat přísné sociální a environmentální normy.

Třetí argument pro dohodu mezi EU a Mercosurem spočívá v jejím potenciálu přispět k pokroku v opatřeních v oblasti klimatu a ochrany životního prostředí. Politická dohoda, jíž EU a Mercosur dosáhly v roce 2019, byla totiž jednou z prvních dohod, které obsahovaly odkaz na Pařížskou dohodu o klimatu. V Evropě však zaznívají hlasy zpochybňující rozsah tohoto závazku, zejména s ohledem na zrychlující se odlesňování v Amazonii, k němuž v posledních letech dochází. Některé z těchto hlasů tvrdí, že jedinou důvěryhodnou cestou vpřed by byly autonomní právní předpisy EU. Nemůžeme se však izolovat a současně chtít měnit svět. Náš regulační rámec musí být doprovázen intenzivnějším mezinárodním dialogem a spoluprací, jež se zaměří na vyjasnění společných závazků a budování udržitelnějších hodnotových řetězců.

Nově zvolený prezident Lula jasně vyjádřil přání bránit brazilskou demokracii, vyléčit rány, jež brazilská společnost utržila, intenzivně se věnovat problematice sociální spravedlnosti, podpořit hospodářství a zároveň řešit změnu klimatu a odlesňování v Amazonii. Dohoda s EU by toto úsilí podpořila tím, že by umožnila sdílení znalostí, zdokonalení norem a podpořila by ochranu životního prostředí a udržitelné způsoby výroby. Evropská strana navrhne další nástroj upřesňující naše společné závazky v oblasti environmentální udržitelnosti.

Dohoda mezi EU a Mercosurem není konec, ale začátek. Je začátkem společné cesty a vytváří institucionální rámec potřebný k usnadnění spolupráce v celé řadě oblastí společného zájmu, od ochrany lidských práv a udržitelného rozvoje až po regulaci digitální ekonomiky a boj proti organizované trestné činnosti. Tato dohoda posílí naše vztahy nejen mezi vládami a institucemi, ale také mezi poslanci, občanskou společností, podnikateli, studenty, univerzitami, vědci a tvůrci.

Je načase opustit krátkodobou taktiku. Ve světě gigantů představují EU a Mercosur dohromady pouze 10 % světové populace a 20 % celosvětového HDP. Pokud Evropa a Mercosur chtějí mít vliv, je obchodní dohoda mezi EU a Mercosurem strategickou nutností. Brazilské předsednictví Mercosuru a španělské předsednictví EU, které začne v druhé polovině roku 2023, nabízejí mimořádnou příležitost dodat vztahům mezi EU a Mercosurem potřebný impulz.